Dostalo se mi požehnání jet do Indie na silovou cestu s mými nejlepšími přáteli. Dříve jsem do hloubky nerozuměla skutečnému významu takové silové cesty. Ale čím více cestuju a navštěvuju různá silová místa, tím více dokážu uchopit, jaké požehnání to s sebou nese. Navštívit tatáž místa s novým vědomím je jako navštívit je poprvé/nově. Tato zkušenost vždycky pořádně zatřese s mým bytím, s mými zkornatělými zvyky, mojí leností, mým srdcem, probouzí moji duši a upravuje můj směr, naplňuje mě obrovským světlem a rozsvítí mě. Ale co mě rozsvěcuje?
Je to energie posvátných míst, prastarých chrámů se skrytými cennými poklady. Mnoho indických chrámů má obrovskou božskou energii, nedá se přehlédnout. Posvátné sochy a předměty božstev jsou tam uctívány po staletí každý den a nesou neskutečnou energii, vědomí a sílu. Je velkým požehnáním navštívit takové místo, nabídnout obětiny pro púdžu a obdržet tuto vysokou energii. Připomíná to duši její pravdu, kým jsme a co jsme dávno zapomněli. Na naše spojení s tímto místem, energie, zkušenosti.
Často jsme přitahováni k místu, kde jsme už dříve žili. Kde je pro nás důležitá informace, která nás aktivuje k pravému úkolu naší duše. Je to jako alarm na schůzku, o které nevíte, že ji máte. Ale vaše duše to ví. Je to hluboce uspokojující. Jestli to cítíte, to volání, naslouchejte mu. Zkoumejte, kam vás chce vést vaše duše. Neignorujte to. Je to velká ztráta času.