Poslední tři týdny, jak energie stoupala a ždímala nás k 5. květnu, cítím, jak všechny buňky v mém těle vibrují, tančí, kroutí se a uvolňují ze starých okovů. Není to teda ani zdaleka elegantní tanec. 😀 Je pro mě obtížné se fyzicky i mentálně uvolnit, tělo se cítí jako při energetických porodních bolestech. Přirovnala bych to k tomuto tanci: https://www.youtube.com/watch?v=7BVMt9BCTy0
Proto jsem se ve své ranní meditaci zaměřila na relaxaci a poprvé se opravdu ponořila do uvolnění mysli. Dříve mi nešlo ji nějak výrazně ovlivnit, prostě někdy byly skvělé dny, a někdy horší. Ale před pár dny jsem se skutečně odhodlala to změnit. Zaměřila jsem se na dech, uvolnila celé tělo, soustředila chvíli na hlavu a jednoduše všechny myšlenky vypustila, jako když vypouštíš umyvadlo. Byla to okamžitá úleva a energetické otevření, najednou jsem mohla vnímat mnohem jemnější vjemy, zprávy a bytosti, které mi pomáhají v mém procesu.
DŮVODY, PROČ MYSL NEPOSLOUCHÁ
- Jedním důvodem, proč můžeme hůře ovládat svou mysl, soustředění, proč máme zvláštní a nepříjemné vize a myšlenky, je velký skok v kolektivním vědomí, který vyvolá turbulentní proces čištění. Datum 5. 5. bylo velmi silnou kulminací několikatýdenního vzestupu energie, kdy se z kolektivního pole uvolňovaly staré zakořeněné 3D programy, vzorce myšlení a negativní energie (uvolňující se při transformaci) a vnímaví lidé je často cítí a vyrušují je z rovnováhy. Já jsem v těle vnímala silné otřesy (hlavně v oblasti břicha), závratě a další příznaky, a cítila jsem, jak silně se těla očišťují. V této fázi je nejlepší hodně odpočívat, být co nejvíce v přírodě a vůbec se nesnažit zapojovat logickou mysl a soustředění. 😀 Za pár dní až dva týdny to zase přejde. Fyzické tělo se zbavuje toxinů a starých nepotřebných energií, světelné tělo ho zásobuje vysokými kosmickými vibracemi a celý proces léčení a regenerace potřebuje čas a klid. To je třeba respektovat a dopřát si všechno, co potřebujeme.
- Obdrželi jsme vysokou pozitivní energii a ego se brání transformaci. Někdy se člověk necítí připraven na změny, do kterých ho Vesmír směruje, a pak převládně obranná reakce – tendence sklouznout do silného nižšího programu/vzorce chování. Může to být zlost, urputnost, panika, pocit zablokovaného myšlení, kdy se člověk nemůže rozhodnout, atd.
Když jsme v zajetí silných emocí, příliš se nám nedaří situaci zvládnout novým způsobem. Často ji potřebujeme zažít mnohokrát, až jí budeme mít až po krk. Pak buď nastane „malá apokalypsa ega“, která způsobí katarzi a prostě se (ode)vzdáme, nebo nás napadne – proč to pořád dělám, když to můžu vlastně udělat jinak. A tím se spustí reprogramování našeho vzorce a pak se změny nastolují mnohem snadněji.
Je důležité být si vědom svých reakcí, sabotážního chování a slabých míst, kde unikáme do „autopilota“. Tím máme napůl vyhráno. Pak už je jen zapotřebí sebedisciplíny, sebelásky a neustálého uvolněného sebepozorování. (Žádný stres – představte si svoje vyšší já, jak sedí pod slunečníkem s Aperolem, a něžně upozorňuje na roztomilé nedostatky.) A pokaždé, kdy se přistihneme, že máme tendenci jít v kritickém momentu dolů, se můžeme rozhodnou jít nahoru. 🙂
Každý malý úspěch přináší velké uspokojení, sebevědomí a posílení, a má velký dopad na celou naši energetickou hladinu a manifestaci. <3